Sborník PŠA č.5: Družstevnictví pro 21.století

Sborník 5Pospolité hospodaření, kdy se lidé sdružují, aby společně snáze uspokojili své potřeby, je nejstarší
a nejpřirozenější formou ekonomické aktivity a rodové nebo komunitní způsoby hospodaření
fungovaly po zdaleka nejdelší období dějin lidského rodu a na mnoha místech se
udržují dodnes. Z tohoto dlouhodobého hlediska je v současnosti převažující způsob hospodaření,
který lze charakterizovat jako kapitalistický tržní systém, podivnou výjimkou. Vývoj,
který započal dělbou práce a vynálezem peněžní směny, nahradil postupně spolupráci bojem
všech proti všem a místo uspokojení lidských potřeb si dal za cíl maximalizaci zisku. Přineslo
to sice dynamický rozvoj a růst ekonomické efektivity, ale zároveň i stále rostoucí nerovnost,
plýtvání, ničení životů a přírody. Dnes tyto perverzní principy triumfují v globálním měřítku
ale zároveň opakované a prohlubující se krize ukazují jejich hranice.
Proto roste také zájem o alternativy, které neusilují o růst Růstu, které nemají za cíl hromadění
virtuálního bohatství a prohlubování závislosti na nesmyslném konzumu. Jednou z takových
historicky osvědčených alternativ je družstevní hnutí, které má i u nás bohatou minulost.
Ekonomická aktivita zaměřená na uspokojení potřeb těch, kdo se jí věnují, a založená na
participaci všech při rozhodování je určitě způsobilejší naplňovat zásady udržitelnosti, nutné
pro změnu dosavadního kolizního civilizačního kurzu.
Dějiny družstevnictví od druhé poloviny devatenáctého století do dnes ve světě i u nás mají
období rozoje a útlumu, někdy i úpadku. Je to dané zejména tím, že i družstva se musí se svými
výrobky a službami prosazovat na trhu a v prostředí, které se řídí jinými pravidly, než jsou
solidarita a ekonomická demokracie. Velmi záleží na tom, v jakém právním a společenském
rámci družstva existují. Dnes už řada zemí světa systematicky družstevnictví a jiné formy sociální
nebo solidární ekonomiky podporují, protože pochopily, že jde o významný stabilizační
faktor každé národní ekonomiky. Zejména výsledky družstevních spořitelen a bank v době
finanční krize to potvrzují.
V českém prostředí nás čeká řada úkolů. Především jde o osvětové úsilí o změnu obecného
mínění, které mylně spojuje družstevnictví výhradně s minulým režimem a z ideologických
důvodů ho proto odmítá. S tím souvisí i legislativní úpravy, ke kterým po roce 1989 došlo
a které nedostatečně respektují specifičnost družstevního podnikání. Družstva by zasloužila
větší podporu, jako je tomu v řadě evropských zemí. Konečně je důležitá výměna zkušeností
mezi stávajícími družstvy a podpora těch, kdo se do družstevního podnikání chtějí pustit.
Z těchto důvodů se Ekumenická akademie s dalšími partnery v rámci projektu Pražská škola
alternativ družstevnictví věnuje, a proto také vydáváme tento sborník jako průběžnou informaci
o tom, kam jsme dosud dospěli.

Sborník ke stažení v PDF