Bude brzy celý svět na mizině?

DluhVeřejný dluh: co to je a jak dnes funguje
Ve vzduchu visí strach před státním bankrotem. „Stojí svět před krachem?“ ptá se
deník Bild (13. 07. 2011) obřími písmeny a týdeník Der Spiegel (32/2011) se přidává
titulkem: „Udělá svět bankrot?“ V průzkumu magazínu Stern ze začátku srpna
2011 figuruje na prvním místě mezi starostmi obyvatel Německa státní zadlužení.
Důvod: poprvé od druhé světové války nezažívají dluhovou krizi takzvané země
rozvojové, nýbrž etablované vyspělé země. V Evropě stojí některé státy na okraji
platební neschopnosti, hrozí rozpad eurozóny, do jejíž záchrany jsou investovány
miliardy. Také v USA roste státní zadlužení do výše, které bývá jinak dosahováno
jen v poválečných obdobích. Ratingová agentura Standard & Poor‘s proto snížila,
poprvé od druhé světové války, úvěrovou způsobilost americké vlády. Všechny vlády
vyspělých zemí si nyní předsevzaly, že budou tvrdším způsobem šetřit. To postihuje
především chudé ve formě sociálních škrtů, a to ve všech zemích. Proč tomu
tak vlastně je? Kde je původ těchto dluhů? Proč se všechny státy zadlužují, ačkoliv
dluhy jsou všeobecně považovány za něco špatného? A proč se dluhy zkrátka neškrtnou,
když jimi trpí už celý svět? To jsou některé z otázek, které chce tato brožura
zodpovědět. Nebude tvrdit, že státní zadlužení není žádný problém. Ukáže, k čemu
slouží, kdy – a pro koho – se z něj problém stává. V konečném efektu jsou otázky
dluhu vždy otázkami přerozdělování: zatímco někteří musejí platit, jiní mohou
vydělávat.
Téma této brožury ilustrují fotografie figurek z litého olova. Lití olova je starý silvestrovský
zvyk. Z roztavených olověných kousků, které ztuhly ve vodě, si lidé
zkoušejí vyčíst budoucnost. Podobně si počíná také ekonomie s ekonomickými
údaji: hospodářské instituty neustále předpovídají růstové údaje, na které pak ve
skutečnosti často nedojde. V roce 2009 odmítl Německý ústav pro hospodářský výzkum
předpovědět ekonomický růst pro rok 2010. Když byl jeho ředitel Klaus Zimmermann
konfrontován v rozhovoru pro Der Spiegel s tím, že ekonomický cech
toto zaváhání vyhodnotil jako čistý PR gag, odpověděl: „Kolegové chtějí odpoutat
pozornost od toho, že sami také nevědí nic určitého a že v principu provozují věštění
z kávové sedliny.“
(Spiegel online, 18. 04. 2009)

Sborník ke stažení ve formátu PDF