Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu

Tento sborník přináší příspěvky ze semináře a konference, které v Praze v roce 2014 pořádala Ekumenická akademie s podporou Nadace Rosy Luxemburgové. Seminář pod názvem Klima a politika: situace v České republice se konal 30. října 2014 v Českém svazu vědeckotechnických společností. Konference se uskutečnila 8. prosince 2014 v Akademickém konferenčním centru a její název zněl Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu.
Nedá se říci, že by informací a debat o otázkách změny klimatu nebo i širší ekologické tématice bylo u nás málo. Environmentální organizace, akademická sféra, média i politika reagují na stále zřetelnější ohrožení, která přináší excesívní a bezohledné využívání přírodních zdrojů. Vždyť lidský vliv na přírodní prostředí dosahuje nejen globálních rozměrů, ale má už povahu geologické epochy, kterou ekolog Eugene Stoermer nazval antropocén. Jsou to změny, které lze jen velmi obtížně ignorovat. Ale i přes dostatek možností získat relevantní informace, jsou snahy o nápravu velmi nedostatečné. Je tedy třeba mluvit i o tom, proč tomu tak je a jak to změnit.
Příspěvky tohoto sborníku zahrnují celou škálu přístupů. Najdeme tu základní informace o mechanismech a dopadech klimatické změny (Kloz, Jakl), popis zásadní změny energetické politiky v Německu (Šimoník) i žádoucích zásad všech budoucích energetických politik (Smrž). Nad možnostmi vědců a věd-kyň ovlivnit politická rozhodování se zamýšlí Alice Dvorská. Význam veřejné debaty o klimatické změně ukazuje příspěvek Barbory Urbanové. Cesty k prosazení potřebných změn přibližuje koncept zákona o snižování závislosti na fosilních palivech (Mikeska), stejně jako zpráva o občanských aktivitách proti rozšiřování těžby hnědého uhlí (Neumannová).
Někteří z autorů zdůrazňují nutnost zásadní civilizační změny (Smrž, Prokeš, Šmajs), která bude znamenat radikální obrat ve způsobech produkce a spotřeby, ať už k němu dojde řízeným způsobem nebo v důsledku kolapsu. Milan Smrž, který jinak s oblibou píše o technologických možnostech obnovitelných zdrojů energie, uvádí: “Bylo by třeba snížit spotřebu o 90 %, aby Německo žilo 6 Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu
udržitelným způsobem. V tom nám žádná technologie nepomůže.“ Čelíme skutečně zásadní výzvě politické, ekonomické i hodnotové. Filosof J. Šmajs vidí nezbytnou změnu v uznání práv Země, jak je definuje jeho originální návrh Ústavy Země, a v novém sebepochopení člověka jako součásti přírody.
Účastníci semináře a konference si jistě vybaví inspirující a motivující atmosféru, která při setkání panovala. Doufejme, že i pro čtenáře bude tento svazek povzbuzením při práci na úkolu, který by nás všechny měl spojovat.

Obsah:
Úvod
Jiří Silný, Ekumenická akademie

Filosofický koncept Ústavy Země
Josef Šmajs, Masarykova univerzita

Globalizace a energetika
Milan Smrž, Eurosolar

Současný stav a další vývoj Energiewende. A co Česko?
Milan Šimoník, Energetická sekce Strany zelených

Růst, klima a politika
Jiří Jakl, Ekologická platforma při ČSSD Zvonečník

Zelený kapitalismus?
Miroslav Prokeš, Předseda Komise strategie životního prostředí a udržitelného života při Odborném zázemí ÚV KSČM

Klima a zdroje – Spolu proti dolu
Anna Neumannová, Greenpeace

Změna klimatu a veřejná diskuse
Barbora Urbanová, Klimatická koalice

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Ing. Martin Kloz, CSc., Výbor pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro udržitelný rozvoj

Zákon o snižování závislosti na fosilních palivech
Martin Mikeska, Hnutí Duha

Klimatická změna, věda a společnost v České republice
Alice Dvorská, Centrum výzkumu globální změny AV ČR

Přírodě podobný hospodářský systém
Milan Smrž, Eurosolar

Jedenáct podmínek biofilního obratu kultury
Josef Šmajs, Masarykova univerzita