Milí čtenáři, tento sborník je rozdělen do dvou částí tak, jak se nám rozdělily tematické okruhy Školy alternativ v tomto období. První téma tvoří rodící se klimatické hnutí. Jeho potenciál do co šíře otázek i hloubky problémů, na které se snaží hledat odpovědi, je obrovský. Jsem proto velice rád, že svým obsáhlým textem přispěl do sborníku Josef Patočka, jeden z předních aktivistů hnutí Limity jsme my. Ve svém textu představuje hlavní body programu tohoto hnutí a zároveň s tím i význam širších klimatických a sociálních otázek. Klimatická a sociální spravedlnost totiž musí jít ruku v ruce, jinak není možné ani jedno.
Že se v případě klimatu jedná o problém opravdu zásadní dokládá text předního ekosocialistického autora Johna Bellamy Fostera, který poukazuje na nové geologické období, na tzv. antropocén, tedy dobu, kdy činnost člověka začala přímo ovlivňovat život na celé planetě.
Druhým výrazným tématem je analýza současné krajní pravice a fenoménu islámofobie.
Obojího jsme byli, a stále jsme, svědky zejména s velkou humanitární katastrofou v podobě uprchlické krize vrcholící v roce 2015. První dva texty tohoto oddílu se zaměřují na samotnou krajní pravici. Richard Saull ve své analýze mapuje různé politické nástroje a trajektorie krajně pravicových stran v Evropě. Snaží se poukázat, že ačkoli je většina z nich rétorickými odpůrci neoliberalismu a globalizace, nenabízejí vůči tomuto ekonomickému paradigmatu nic jiného, než mýtus „starých, dobrých časů“ – tedy klasický nástroj, který používala krajně pravicová hnutí už před II. světovou válkou.
Na strukturálnější otázky vztahu státu, kapitálu, globalizace a krajní pravice se ve svém článku zaměřil Neil Davidson. Jeho základní otázkou je to, zda představují krajně pravicová hnutí nějaký problém pro kapitalismus, zda jejich „revolučnost“ je skutečně antikapitalistická, nebo zda platí klasická marxistická analýza, podle které je krajní pravice jen odpovědí kapitalismu na krizi na nebezpečí socialistické revoluce.
Druhé dva texty v tomto oddílu se zabývají již zmíněným fenoménem islámofobie. Socioekonomickou analýzu nástupu politického islámu a jeho role, jakožto ideologie převládající dnes na Blízkém východě nabízí britský socialista Chris Harman. Co islámofobie znamená v britské politice a jak je účelově používána pro ospravedlňování vojenských intervencí i domácí represi ukazuje publicistka Talat Ahmed.
Doufám, že vás připravené texty osloví a podnítí v dalším přemýšlení o světě kolem nás.
Obsah:
Úvod
Jan Májíček
KLIMATICKÁ SPRAVEDLNOST
Vzhůru do dolů!
Josef Patočka
Krize antropocénu
John Bellamy Foster
ISLÁMOFOBIE, RASISMUS A POLITIKA KRAJNÍ PRAVICE
Kapitalismus a politika krajní pravice
Richard Saull
Krajně pravicová hnutí jako problém pro kapitál
Neil Davidson
Prorok a proletariát
Chris Harman
Nástup Islámofobie
Talat Ahmed