Na jaře 2010 chránily státy Evropské unie a MMF řeckou vládu před platební neschopností.
Jen o rok později však musely Athény žádat o další úvěrový balíček.
Přísliby pomoci mezitím narostly na více než 200 miliard eur. Vlády v Evropě se hádají o to, zda si Řecko tuto pomoc vůbec zaslouží, zda je nutná a kdo ji má zaplatit. V Německu často převládá názor, že Řekové si za svou bídu mohou sami. Nejprve se „profixlovali“ do eurozóny, poté měla vláda příliš vysoké výdaje, lidé příliš málo pracovali. Takovéto latentně nacionalistické interpretační vzory živí němečtí politici a média, kteří navrhují odpovídající „řešení“ krize: Řekové musejí více šetřit, více
pracovat a prodat svůj veřejný majetek – a když nic z toho nepomůže, musí Řecko opustit eurozónu, popřípadě vyhlásit bankrot. Hloupé na tom je, že zmiňované příčiny krize nejsou ani výstižné, ani z ní nenabízí východiska.
Sborník ke stažení v PDF